dnes je 19.6.2021

Input:

Identifikace nadhodnocené účetní jednotky prostřednictvím účetních výkazů

2.6.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2021.11.2
Identifikace nadhodnocené účetní jednotky prostřednictvím účetních výkazů

Ing. Josef Horák, Ph.D.

VYŠLO V ČÍSLE 11-12/2021

Současná koronavirová krize bohužel zcela zásadním způsobem ovlivňuje finanční zdraví vybraných účetních jednotek. Je tomu tak z důvodu, že tyto entity nemohou či nejsou schopny dodávat své produkty na trh v takovém množství, jak tomu bylo před krizí. Poptávka po výrobcích, zboží či službách může být oslabena, některé účetní jednotky zaznamenávají výrazný nárůst ceny výrobních vstupů. Některé podniky se mohou zároveň potýkat i s nedostatkem zaměstnanců, kteří by plně mohli zabezpečit výrobní proces či zajistit poskytování služeb na takové úrovni, jak tomu bylo v předchozích účetních obdobích. Negativní vývoj, kterému musí řada účetních jednotek čelit, nahrává skutečnosti, že zveřejněné účetní informace nemusí být vždy věrně a poctivě vykázané. Uživatelé účetních informací by tak měli být maximálně obezřetní při hodnocení účetních výkazů příslušných účetních jednotek. V souvislosti se soudobými problémy je možné se domnívat, že by se některé účetní jednotky mohly pokusit nadhodnotit či nevykázat své výsledky tak, jak by měly být skutečně vykázané v souladu se zákonem o účetnictví.

Důvodem je snaha vykázat majetek podniku (aktiva) a výsledek hospodaření účetní jednotky ve vyšší hodnotě, než tomu ve skutečnosti je. Na druhé straně však nemusí prezentované závazky odpovídat jejich skutečné výši, neboť mohou být prostřednictvím vybraných účetních transakcí podhodnoceny. Proč se k těmto praktikám někteří manažeři uchylují? Důvodů může být několik. Jedním z nich může být například snaha o zajištění externího financování prostřednictvím bankovních úvěrů či dluhopisů. Pokud by potenciální věřitelé nebyli schopni identifikovat, že je firma nadhodnocená, mohli by svěřit peněžní prostředky podnikatelskému subjektu, který nebude schopen své závazky uhradit řádně a včas. Neméně významnou skutečností je i fakt, že zveřejněné účetní výkazy ovlivňují i cenu akcií příslušné účetní jednotky na burze. Důvody, proč někteří manažeři mají potřebu nadhodnotit příslušnou účetní jednotku, mohou být i více přízemní.

Výkony manažerů jsou hodnoceny na základě předem stanovených parametrů. Tím, že je aktuální situace v ekonomickém prostředí diametrálně odlišná od předcházejících účetních období, tlak na zkreslování účetních informací může být o to vyšší. Snaha získat ve smlouvě stanovené benefity může ovlivnit racionální uvažování některých manažerů. Kromě toho všeho uživatelé účetních informací nesmí zapomenout na to, že snaha nedodržet zásadu opatrnosti v účetnictví může být vyžadována i mateřskou společností, která se nachází na území České republiky, v Evropské unii či kdekoliv jinde na světě. Pokud účetní jednotka vykáže vyšší kladný výsledek hospodaření, mohou být následně mateřské společnosti vyplaceny vyšší podíly na výsledku hospodaření v porovnání s věrně a poctivě vykázanými údaji.

Zásada opatrnosti a její porušení

Zásada opatrnosti je jednou ze základních účetních zásad, které musí účetní jednotky dodržovat při vedení účetnictví. Vyplývá z předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky. Vzhledem k tomu, že účetnictví je spojeno s nejistotou, musí se účetní jednotky chovat obezřetně – nesmí nadhodnocovat svoje aktiva a výnosy a zároveň musí do účetních výkazů zahrnout předvídatelné ztráty a závazky. K dodržení a realizaci zásady opatrnosti se využívají ve finančním účetnictví následující nástroje. Na straně aktiv slouží pro dodržení zásady opatrnosti účetní odpisy, tvorba a čerpání opravných položek. Na straně pasiv se na dodržení zásady opatrnosti podílí rezervy.

Níže uvedený text specifikuje uvedené nástroje, které slouží k dodržení zásady opatrnosti a upozorňuje na úskalí, která by měla být brána v úvahu v rámci důkladné analýzy účetních výkazů vybrané účetní jednotky.

Účetní odpisy

Účetní odpisy představují opotřebení odpisovaného dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku za jedno účetní období. Slouží k rozložení pořizovací ceny daného majetku do nákladů ve vazbě na ekonomické přínosy, které tento majetek přináší příslušné účetní jednotce. Na základě odpisování tedy dochází k trvalému snížení hodnoty majetku. Metodu odpisování si volí účetní jednotka sama na základě svého rozhodnutí, přičemž vychází z vnitropodnikové směrnice upravující problematiku odpisů. Aby bylo možné řádně nastavit odpisový plán, musí účetní jednotka znát pořizovací cenu daného majetku (případně vlastní náklady či reprodukční pořizovací cenu), dobu použitelnosti aktiva (pokud účetní jednotka bude používat časové odpisy), odhad výkonnosti příslušného majetku pro stanovení výkonových odpisů (za předpokladu, že se účetní jednotka rozhodne používat výkonové odpisy) a v neposlední řadě zbytkovou hodnotu daného aktiva.

Pokud chce účetní jednotka opravdu věrně zachytit opotřebení příslušného majetku, měla by používat výkonové odpisy. Je možné konstatovat, že tato metoda odpisování majetku je nejpřesnější a z pohledu účetní jednotky zobrazuje skutečné opotřebení majetku. Odpisovaný dlouhodobý majetek je však také možné odpisovat i na základě časových odpisů (lineární odpisy, odpisy založené na metodě sumace čísel či metodě DDB). Každá z uvedených metod má své výhody či nevýhody a v jednotlivých účetních obdobích rozdílným způsobem ovlivňuje náklady účetní jednotky v podobě odpisů, dále korekci a netto hodnotu daného aktiva v rozvaze.

Důležitou roli též hraje i správně odhadnutá zbytková hodnota příslušného majetku, která se neodepisuje. Pokud by chtěla účetní jednotka nadhodnotit odpisovaná aktiva a zároveň podhodnotit náklady účetní jednotky, bude záměrně odhadovat vyšší zbytkovou hodnotu daného aktiva, čímž sníží jeho odepisovatelnou částku, a když zároveň ještě nadhodnotí dobu užití daného majetku (v případě časových odpisů), vykázané odpisy budou záměrně podhodnoceny. Tato skutečnost pozitivně ovlivní výsledek hospodaření (účetní jednotka vykáže nižší náklady v daném účetním období) a zároveň bude vykázaná vyšší zůstatková cena daného majetku. Na tomto místě je vhodné upozornit, že příslušná účetní jednotka současně úmyslně „opomene” vytvořit opravnou položku k danému majetku (pokud měla být správně vytvořena), čímž zajistí, že celkový efekt na výsledek hospodaření a bilanční sumu bude maximalizovaný.

V příloze v účetní závěrce by měla účetní jednotka informovat uživatele účetních informaci o tom, jakým způsobem dochází k výpočtu odpisů. Na základě uvedených informací si mohou zainteresované subjekty

Nahrávám...
Nahrávám...