dnes je 17.10.2019
Input:

Plná moc ... kopie či originál?

28.8.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2019.18.2
Plná moc … kopie či originál?

MVDr. Milan Vodička, daňový poradce

VYŠLO V ČÍSLE 18/2019

Motto: „Když není přítomen ministr, rozhoduje náměstek, není-li přítomen náměstek, rozhoduje zdravý rozum.” James Callaghan

Představte si, že jste v pozici vedoucího nějaké firmy a nastanou dvě situace. V té první anonymní posel zanechá u vchodu na recepci papír, údajným autorem je v záhlaví uvedená společnost, kterou vůbec neznáte a nic o ní nevíte. Je na něm napsáno, že se máte dostavit na jednání pozítří v 15 hodin, na místě pro podpis je vpravo dole nečitelný klikyhák. Ve druhém případě vám prostřednictvím datové schránky advokáta dorazí naskenovaná listina s toutéž výzvou k osobnímu jednání (bude mít podobu tzv. datové zprávy). Protože jste dlouholetým uživatelem datové schránky, víte, že je nepochybné, od koho vám uvedený sken přišel a že je zaručena jeho neměnnost, navíc prokazatelně a nevyvratitelně stanoveny okamžiky odeslání a přijetí. Co vám připadá důvěryhodnější a co by bylo v praxi obtížněji napodobitelné, resp. co by šlo snáze padělat? Papírů s klikyhákem si bezpochyby vyrobíte nepočítaně, odvézt a předat ho může kdokoli, třeba náhodný kolemjedoucí cyklista. Pak ten papír ale zkuste naskenovat a přemluvit nějakého advokáta nebo daňového poradce, aby ho svým jménem, ze své datové schránky odeslal. A navíc ne nějaké soukromé společnosti, ale orgánu veřejné moci, resp. územnímu pracovišti Finanční správy, tedy správci daně. Vystopovat v prvním případě autora podvržené listiny by bylo prakticky velmi obtížné, ne-li nemožné. Ve druhém případě stačí nahlédnout na obálku datové zprávy a zjistit odesílatele. Nevím, možná jsem postižen svým déletrvajícím zájmem o informační technologie, ale ve výše uvedených situacích se mi jeví praktická věrohodnost listiny téměř nulová, zatímco zprávy v datové schránce řádově, mnohonásobně vyšší. A přesto se dlouhá léta setkáváme s opačnou reakcí ze strany orgánů Finanční správy, kdy byly bez dalšího akceptovány papírové plné moci na podatelně, ale odmítány ty, které dorazily v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky zmocněnce. V této chvíli (červen 2019) se situace možná začíná měnit, mj. i díky nedávnému rozsudku Nejvyššího správního soudu1, ale proč to muselo trvat tak dlouho a byl to vůbec oprávněný přístup?

1. Uplatnění plné moci

Primárně je důležité vymezit, o jaký úkon se v případě uplatnění plné moci vlastně jedná. Podle mého názoru má předložení plné moci deklaratorní povahu, kdy je třetí straně sdělena písemnou formou skutečnost, že existuje vztah zastoupení a za konkrétní subjekt (zmocnitele) proto bude jednat osoba uvedená na plné moci (zmocněnec). Potřebnými náležitostmi jsou především jasně a určitě vymezený rozsah zmocnění, identifikace osob zmocnitele i zmocněnce a datum vystavení. Vyžadován je podpis pouze zmocnitele2, jeho úřední ověření je nezbytné jedině tehdy, pokud tak zákon výslovně stanoví3. Není pak již důležité, kým je materiálně bezvadná plná moc doručena příslušnému subjektu, může tak učinit zmocnitel, zmocněnec, ale i třetí osoba, např. poštovní přepravce nebo kurýr. S okamžikem uplatnění plné moci je spojována její účinnost vůči tomu subjektu, kterému je předložena.4

V daňovém řízení jsou dnes praxí ověřeny následující postupy uplatnění plné moci u správce daně:

  1. Doručení vlastnoručně podepsané plné moci v listinné podobě na podatelnu správce daně.
  2. Předání vlastnoručně podepsané listinné plné moci při ústním jednání.
  3. Předání vlastnoručně podepsané listinné plné moci provozovateli poštovních služeb.
  4. Odeslání plné moci v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky zmocnitele, elektronický podpis není vyžadován5.
  5. Odeslání plné moci opatřené uznávaným elektronickým podpisem6 zmocnitele buď prostřednictvím datové schránky zmocněnce (eventuálně i jiné osoby) anebo prostřednictvím technického zařízení správce daně (jako obecná písemnost EPO). Posuzována je v tomto případě bezvadnost plné moci jako samostatné písemnosti, bez ohledu na to, kým nebo jak byla správci daně doručena. 7
  6. Odeslání plné moci v elektronické podobě, která je výstupem autorizované konverze8 vlastnoručně podepsaného listinného dokumentu. Odeslána je prostřednictvím datové schránky zmocněnce (eventuálně i jiné osoby) anebo prostřednictvím technického zařízení správce daně (jako obecná písemnost EPO), opět se posuzuje plná moc jako samostatná písemnost. Výstupem autorizované konverze je soubor ve formátu PDF opatřený elektronickým podpisem pracovníka CzechPOINTu, který konverzi prováděl.9
  7. Doručení plné moci v listinné podobě, která je výstupem autorizované konverze elektronického dokumentu podepsaného uznávaným elektronickým podpisem. Listina bude opatřena podrobnou ověřovací doložkou zhotovenou pracovníkem CzechPOINTu.

Vlastnoruční podpis na listinné plné moci musí být úředně ověřen, jen pokud to vyžaduje příslušný právní předpis. K elektronickému podepsání plné moci lze využít kvalifikovaný elektronický podpis podle čl. 3 odst. 12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady 910/2014 (eIDAS) anebo zaručený podpis založený na kvalifikovaném certifikátu (tzv. uznávaný) podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen ZETR). Uplatnění plné moci spadá pod pojem tzv. právního jednání10, kdy je vyžadován uznávaný elektronický podpis v souladu se zněním § 6 ZETR:

(1) K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti.

(2) Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

Výše uvedené způsoby uplatnění plné moci jsou v praxi bez problémů akceptovány. Jinak tomu ovšem bývalo v situaci, kdy je sepsána plná moc v listinné podobě, naskenována a odeslána správci daně z datové schránky daňového poradce nebo advokáta, tedy zmocněnce. Takovému postupu bylo vytýkáno, že je předložena kopie plné moci a nikoli její originál.

2. Musí být „originál”?

Názor Nejvyššího správního soudu je v této otázce dlouhodobě konzistentní a setrvalý. Stručně jej lze shrnout