2015.15.2
Společnost s ručením omezeným (nová pravidla a rozdíly oproti dřívější úpravě) – 1. část
Ing. Vlasta Martišková
VYŠLO V ČÍSLE 15/2015
Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.) přestavuje nejpoužívanější formu obchodní společnosti v České republice, která patří spolu s dalšími společnostmi a družstvem mezi obchodní korporace. Spolu s akciovou společností je s.r.o. řazena mezi tzv. kapitálové společnosti, pro něž jsou charakteristické znaky, což je účast společníků formou poskytnutého kapitálu, oddělení majetku společníků od majetku společnosti a nízké riziko ručení společníků za závazky společnosti. S.r.o. tuto definici naplňuje pouze s tím rozdílem, že oproti běžným kapitálovým společnostem předpokládá vyšší míru osobní angažovanosti společníků na chodu společnosti.
Stěžejním předpisem je základní soukromoprávní kodex, což je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ), který komplexně upravuje soukromoprávní vztahy.
V ustanoveních § 118 až § 209 NOZ nalezneme úpravu právní osobnosti právnických osob, jejich ustavení a vznik, sídlo a účel, obecné principy tvorby orgánů, jednání, zrušení a zánik. Tato úprava je obecná. Korporace jako právnické osoby jsou speciálně upraveny v § 210 až § 302 NOZ.
Úpravu některých specifik obchodních korporací řeší zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen ZOK). Obecnou úpravu nalezneme v § 1 až § 94, kdy speciální úprava s.r.o. je v části první hlavě IV v ust. § 132 až § 242 ZOK.
Právní normy obsažené v NOZ se na s.r.o. použijí vždy v tom rozsahu, ve kterém ZOK nestanoví normy jiné.
Nahoru Ustavení a vznik s.r.o.
Společnost s ručením omezeným se zřizuje zakladatelským právním jednáním dle § 123 NOZ, které vyžaduje písemnou formu veřejné listiny.
Podle § 8 až § 11 ZOK se s. r. o. zakládá podpisem příslušného zakladatelského dokumentu všemi zakladateli, přičemž pokud:
1) jsou zakladatelé dva a více, zakládá se s. r. o. společenskou smlouvu,
2) je zakladatelem pouze jediná (fyzická či právnická) osoba, jde o zakladatelskou listinu.
Oba dokumenty musejí mít formu veřejné listiny, čímž se dle § 776 odst. 2 ZOK rozumí notářský zápis.
Nahoru Povinné náležitosti společenské smlouvy
Společenská smlouva musí obsahovat určité povinné náležitosti, zákon přitom rozlišuje, jestli jde o společenskou smlouvu, která je uzavřena při založení společnosti, nebo společenskou smlouvu společnosti, která již byla založena.
Společenská smlouva vždy musí obsahovat:
-
název společnosti,
-
určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,
-
určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených (pokud společenská smlouva dovoluje vznik různých druhů podílů),
-
výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly – minimální výše vkladu je 1 Kč,
-
výši základního kapitálu – zákon již nestanoví minimální výši základního kapitálu, ta je dána součtem výše vkladů jednotlivých společníků,
-
počet jednatelů,
-
sídlo společnosti – postačí i nadále uvést pouze název obce, v níž je umístěno sídlo společnosti (do obchodního rejstříku se pak zapíše úplná adresa sídla, přičemž sídlo může být i v bytě),
-
předmět činnosti společnosti.
Výše uvedené náležitosti jsou uvedeny v § 146 odst. 1 ZOK a v § 123 odst. 1 NOZ a musí být zahrnuty ve společenské smlouvě po celou dobu trvání společnosti.
Zákon dále stanoví v § 146 odst. 2 ZOK, že určité povinné náležitosti nad rámec výše uvedených musí obsahovat společenská smlouva již při založení společnosti. Jde např. o:
-
vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění,
-
údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem či jednateli společnosti, případně členy jiných orgánů, pokud mají být podle ZOK voleni valnou hromadou,
-
určení správce vkladu a
-
u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.
Nahoru Možnost úprav společenských smluv odchylně od ZOK
Vedle podstatných náležitostí společenské smlouvy připouští ZOK, aby některé otázky byly řešeny v rámci společenské smlouvy odchylně od zákonné úpravy, popř. byly v rámci společenské smlouvy zpřesněny či podmíněny (např. rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu a výši vkladu, úprava splacení nepeněžního vkladu, zastoupení společnosti, určení jednatelů jako kolektivního orgánu, podmínky a lhůty pro splácení vkladu, prodlení, podmínky převod podílu, příplatková povinnost, úprava působnosti valné hromady, určení výše…
