Tipy a rady ke zpracování daňového přiznání FO za rok 2025

2026.3.1

Tipy a rady ke zpracování daňového přiznání FO za rok 2025

Ing. Ivan Macháček

 Nahoru1. Povinnost fyzické osoby podat daňové přiznání k dani z příjmů

Ze znění § 38g odst. 1 ZDP vyplývá, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly výši 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu, je povinen podat daňové přiznání i v případě, kdy jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč. Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy a nikoliv příjmy snížené o výdaje.

Daňové přiznání je dále podle § 38g odst. 2 ZDP povinen podat:

• poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který má souběžně příjmy ze závislé činnosti od více zaměstnavatelů,

• poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění (daru) poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.

Dále je povinen podle § 38g odst. 5 ZDP podat daňové přiznání poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vzniká příjem podle § 6 ZDP.

Daňové přiznání dle § 38g odst. 2 ZDP není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho anebo postupně od více plátců. Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč. Daňové přiznání rovněž není povinen podat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP.

Specifické řešení nalezneme dále v ustanovení § 36 odst. 6 ZDP. V něm se uvádí, že zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 nebo veškeré příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) bodě 1, které byly samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36, nesnížené o výdaje do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.

 Nahoru2. Včasné podání daňového přiznání a zaplacení daně

Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává podle § 136 odst. 1 DŘ, daňového řádu nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta pro podání daňového přiznání se dle § 136 odst. 2 DŘ prodlužuje na:

1. 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky (za rok 2025 maximálně do 4. 5. 2026), nebo

b) 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce (za rok 2025 do 1. 7. 2026). Ve smyslu znění § 29 odst. 2 DŘ se poradcem rozumí jak daňový poradce, tak advokát.

Dle ustanovení § 166 odst. 1 DŘ se za den platby považuje:

1. u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla platba připsána na účet správce daně,
2. u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala,
3. u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.

 Nahoru3. Využití všech nezdanitelných částí základu daně a slev na dani, které při jejich neuplatnění propadají

Poplatník daně z příjmů fyzických osob by měl při přípravě daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2025 postupovat tak, aby mohl v plné míře využít všechny odpočty od základu daně umožněné ustanovením § 15 ZDP (nezdanitelné části základu daně). Pokud některý z těchto odpočtů, které pro poplatníka připadají v úvahu, nebude možné z důvodu nízkého dosaženého základu daně uplatnit, neuplatněný odpočet propadá a nelze ho za rok 2025 uplatnit v následujícím kalendářním roce. Jedná se o následující odpočty:

1. odpočet hodnoty bezúplatného plnění (daru) dle § 15 odst. 1 ZDP – v úhrnu lze odečíst za zdaňovací období let 2022 až 2026 ve smyslu znění zákona č. 24/2025 Sb. (jedná se o novelu zákona č. 128/2022 Sb.) hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně;
2. odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů použitých na financování bytových potřeb dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP – úhrnná částka úroků, o které lze snížit základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč;
3. odpočet příspěvků zaplacených poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem dle § 15 odst. 5 ZDP – v celkovém úhrnu lze odečíst nejvýše 48 000 Kč zaplacených příspěvků poplatníkem ve zdaňovacím období.

Rovněž tak platí, že pokud v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob není vytvořen prostor pro uplatnění slev na dani dle § 35ba ZDP, tyto slevy propadají. Jedná se o následující slevy:

Sleva na dani dle § 35ba odst. 1 písm. a) je roční slevou na dani, slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) lze uplatnit ve výši jedné dvanáctiny roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně. Připomínáme zde ještě další speciální slevy na dani:

• sleva na dani z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením a s těžším zdravotním postižením dle § 35 ZDP (nelze převést do dalšího zdaňovacího období);

• sleva na dani u poplatníka, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky dle § 35a a § 35b ZDP.

 NahoruZákladní sleva na poplatníka

Základní sleva na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně přísluší každé fyzické osobě, která podléhá zdanění daní z příjmů. Výše slevy je stejná bez ohledu na to, kolik měsíců ve zdaňovacím období (kalendářním roce) poplatník pobíral zdanitelný příjem. Poplatník, který podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob, uplatní si tuto slevu na dani v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období (kalendářní rok) po vypočtení daně ze základu daně. Pokud například uchazeč o zaměstnání, který pobírá podporu v nezaměstnanosti, v průběhu kalendářního roku 2025 zahájil podnikání, může si poplatník v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2025 uplatnit plnou výši roční základní slevy na poplatníka 30 840 Kč bez ohledu na to, kdy v průběhu roku došlo k zahájení podnikatelské činnosti (i v případě, že k zahájení podnikání dojde až v průběhu prosince 2025). Obdobně student, který po ukončení střední nebo vysoké školy nastoupil do pracovního poměru, a učinil prohlášení k dani u zaměstnavatele, může v rámci ročního zúčtování daně u zaměstnavatele uplatnit plnou výši roční základní slevy na poplatníka 30 840 Kč.

 NahoruSleva na manželku/manžela

Veškeré podmínky pro uplatnění slevy na dani na manžela (manželku) jsou specifikovány v ustanovení § 35bb ZDP. Tato výše slevy se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je sleva uplatňována na manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P. Dle znění § 21e odst. 3 ZDP se pro účely daní z příjmů rozumí manželem také partner podle zákona č. 115/2006 Sb., upravujícího registrované partnerství. Slevu dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP však nelze uplatnit na přítelkyni nebo přítele bez uzavření manželství mezi dvěma osobami odlišného pohlaví nebo bez uzavření registrovaného partnerství mezi osobami stejného pohlaví, i když tato osoba žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

V § 35bb odst. 4 ZDP je obsažen výčet příjmů, které se nezahrnují do vlastního příjmu manžela pro účely uplatnění slevy na manžela. Zatímco rodičovský příspěvek (poskytovaný v rámci rodičovské dovolené) a porodné se do výčtu vlastních příjmů manželky nezahrnují, tak naopak peněžitá pomoc v mateřství vyplácená v podpůrčí době (doba poskytování dávek), podpora v nezaměstnanosti, vyplacené nemocenské dávky a náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se pro účely uplatnění slevy na dani na manželku do vlastního příjmu manželky započítávají. Pokud je vlastní příjem manželky za zdaňovací období vyšší než 68 000 Kč, pak slevu na dani na manželku nelze druhým manželem uplatnit.

Nesmíme však zapomenout na skutečnost, že do vlastních příjmů manželky (manžela) se zahrnují nejen veškeré vlastní příjmy dosažené v rámci závislé činnosti včetně příjmů podléhajících srážkové dani, příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP), z nájmu (zdaňované dle § 9 ZDP), příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, ale rovněž příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny nebo nejsou předmětem této daně. Např. půjde o příjem z prodeje rodinného domu nebo jednotky, příjem z prodeje nemovitých věcí, příjem z prodeje hmotné movité věci nebo příjem z úplatného převodu cenných papírů, které jsou osvobozeny od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 ZDP, dále půjde o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, které jsou dle § 10 odst. 3 ZDP od daně z příjmů osvobozeny. Do vlastních příjmů manželky (manžela) se zahrnují rovněž veškeré důchody poskytované podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

 Nahoru4. Co vše může uplatnit podnikatel, který vede daňovou evidenci?

V rámci sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob může poplatník, který vede daňovou evidenci dle § 7b ZDP, uplatnit v daňových výdajích například:

• zakoupený movitý majetek, který nesplňuje ve smyslu § 26 odst. 2 písm. a) ZDP podmínku zařazení jako hmotný majetek, tj. vstupní cena tohoto majetku je nižší než 80 000 Kč – půjde např. o zakoupení počítače, notebooku, tiskárny, přístrojů a nářadí, mobilu, tabletu, kancelářského nábytku do kanceláře podnikatele apod., a to i v případě, že tento movitý majetek bude zakoupen až v závěru kalendářního roku;

• veškerý nehmotný majetek včetně jeho technického zhodnocení (např. software) bez ohledu na jeho vstupní cenu pořízený v průběhu zdaňovacího období dle § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP;

• veškeré nákupy režijního materiálu a zásob materiálu pořízené v průběhu kalendářního roku i pořízené v rámci "předzásobení" ke konci kalendářního roku;

• tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku zahrnutého v obchodním majetku poplatníka v souladu s § 7 ZoR, zákona o rezervách a § 24 odst. 2 písm. i) ZDP;

• nejen v průběhu podnikání, ale i v roce zahájení podnikání může poplatník uplatnit vyšší daňově uznatelné výdaje, než činí jeho dosažené zdanitelné příjmy.

Všechny výdaje však musí být účelně vynaložené a zdůvodnitelné. V případě vedení daňové evidence má na rozdíl od účetnictví podnikatel tu výhodu, že pro daňové účely může využít veškeré výdaje od 1. ledna do 31. prosince 2025 a nemusí uplatňovat časové rozlišení těchto výdajů, jako se tomu děje při vedení účetnictví.

 Nahoru5. Využití možnosti uplatnění různých forem daňového odpisování vedoucí k daňové optimalizaci

V případě, že poplatník vyčíslí za zdaňovací období vyšší základ daně ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP nebo z nájmu dle § 9 ZDP a ve zdaňovacím období roku 2025 pořídil nový hmotný majetek, může využít k daňové optimalizaci následující postupy daňového odpisování:

• uplatnit zrychlené odpisování nového hmotného majetku dle § 32 ZDP namísto rovnoměrného odpisování dle § 31 ZDP – při zrychleném odpisování jsou totiž daňové odpisy v prvním a ve druhém roce výrazně vyšší než u odpisování rovnoměrným způsobem;

• použít zvýšenou roční odpisovou sazbu v 1. roce rovnoměrného odpisování u nového hmotného majetku ve smyslu § 31 odst. 1 písm. a) ZDP v rozsahu zvýšení roční sazby o 10 % až 20 % dle písm. b), c) a d) tohoto ustanovení;

• využít zvýšení odpisů v 1. roce zrychleného odpisování u nového hmotného majetku ve smyslu § 32 odst. 2 písm. a) ZDP v rozsahu zvýšení odpisu o 10 % až 20 % vstupní ceny ve smyslu bodu 1 až bodu 3 tohoto ustanovení.

V případě, že poplatník vyčíslí za zdaňovací období roku 2025 nižší dílčí základ daně ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP, resp. nižší dílčí základ daně z nájmu dle § 9 ZDP, který mu při uplatnění odpisů nově pořízeného nebo stávajícího hmotného majetku neumožní uplatnit veškeré nezdanitelné části základu daně a veškeré slevy na dani v plné zákonné výši v rámci daňového přiznání za rok 2025, které by z důvodu jejich neuplatnění propadly, může využít následující postupy daňového odpisování:

• nezahájení daňového odpisování u nově pořízeného hmotného majetku dle § 26 odst. 8 ZDP – dle tohoto ustanovení poplatník není povinen daňové odpisy pro účely zákona o daních z příjmů uplatnit;

• přerušení daňového odpisování u stávajícího…