dnes je 18.9.2020

Input:

Vyhněme se chybám při zpracování daňového přiznání FO za rok 2019 - 1. část

28.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2020.2.3
Vyhněme se chybám při zpracování daňového přiznání FO za rok 2019 – 1. část

Ing. Ivan Macháček

VYŠLO V ČÍSLE 2-3/2020

V následujícím příspěvku upozorníme na některé možné chyby v souvislosti se zpracováním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019, kterých by se měl poplatník vyvarovat a na jejichž řešení by neměl zapomenout.

Nesprávná výše solidárního zvýšení daně

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob má pouze příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP a v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2019 přesáhne základ daně z příjmů ze samostatné činnosti částku 1 569 552 Kč, rozdíl základu daně převyšující tuto limitní hranici podléhá solidárnímu zvýšení daně ve výši 7 % z tohoto rozdílu. Na příkladech si ukážeme chyby, kterých se v uplatnění solidárního zvýšení daně může podnikatel dopustit.

Příklad

Příklad 1.

Podnikatel dosáhne za rok 2019 zdanitelné příjmy ve výši 3 150 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje 60 % a to do jejich maximální limitní výše dle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP 1 200 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá. V daňovém přiznání uplatňuje následující odpočty od základu daně:

  • odpočet na doplňkové penzijní spoření ve výši 24 000 Kč,

  • odpočet peněžního daru poskytnutého fotbalovému klubu ve výši 30 000 Kč na základě darovací smlouvy,

  • odpočet úroků zaplacených v roce 2019 z úvěru ze stavebního spoření ve výši 30 100 Kč.

Poplatník v daňovém přiznání vypočte daň podle § 16 ZDP ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně. Vyčíslí základ daně ve výši:

1 950 000 Kč – (24 000 Kč + 30 000 Kč + 30 100 Kč) = 1 865 900 Kč

Vypočtená daň dle § 16 ZDP ze základu daně:

1 865 900 Kč x 0,15 = 279 885 Kč

Následně uplatní v daňovém přiznání výši solidárního zvýšení daně, vycházející ze základu daně sníženého po všech odpočtech, tedy z částky 1 865 900 Kč, a to ve výši:

(1 865 900 Kč – 1 569 552 Kč) x 0,07 = 20 744,36 Kč.

Postup poplatníka je chybný. Při výpočtu výše solidárního zvýšení daně dle § 16a ZDP se vychází vždy z dílčího základu daně dle § 7, tedy před jeho snížením o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně. V našem případě z částky 1 950 000 Kč.

Poplatník musí počítat se solidárním zvýšení daně:

(1 950 000 Kč – 1 569 552 Kč) x 0,07 = 26 631,36 Kč

Příklad

Příklad 2.

Podnikatel se rozhodl k 31. 12. 2019 ukončit podnikatelskou činnost. Za zdaňovací období 2019 vyčíslí základ daně dle § 7 ZDP ve výši 1 380 000 Kč. Ke dni ukončení podnikání vykazuje v rámci vedení daňové evidence neuhrazené pohledávky 250 000 Kč, zásoby 65 000 Kč, vytvořenou rezervu na opravu provozovny 65 000 Kč a dluhy za dodávku materiálu 75 000 Kč.

Poplatník, který ukončí činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP zvýší základ daně za zdaňovací období předcházející dni ukončení samostatné činnosti o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, o hodnotu nespotřebovaných zásob a o hodnotu vytvořených rezerv na opravu hmotného majetku, a sníží základ daně o hodnotu dluhů, které by při jejich úhradě byly daňovým výdajem. Tuto úpravu základu daně ze samostatné činnosti uvede na řádku 105 přílohy č. 1 daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Dílčí základ daně z příjmů podle § 7 je uveden na řádku 113 přílohy č. 1 daňového přiznání a odtud se přenese na řádek 37 daňového přiznání. V našem příkladu činí výše základu daně dle § 7 ZDP:

1 380 000 Kč + 250 000 Kč + 65 000 Kč + 65 000 Kč – 75 000 Kč = 1 685 000 Kč

Bylo by chybou poplatníka, pokud by pro úvahu, zda musí uplatnit solidární zvýšení daně, vycházel z dosaženého základu daně za rok 2019, aniž by promítl do něho nezbytné úpravy dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP v souvislosti s jeho rozhodnutím o ukončení podnikání k 31. 12. 2019. Poplatník musí pro účely solidárního zvýšení daně vycházet ze základu daně, který je zvýšen o jeho úpravy dle § 23 odst. 8 ZDP a musí v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit solidární zvýšení daně ve výši:

(1 685 000 Kč – 1 569 552 Kč) x 0,07 = 8 081,36 Kč.

Nesprávné neuplatnění daňové ztráty

Daňová ztráta vzniká pouze u dílčích základů daně ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP a u dílčího základu daně z nájmu dle § 9 ZDP. Ze znění § 5 odst. 3 ZDP vyplývá, že o daňovou ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně dle § 7 až § 10. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základu daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 v následujících pěti zdaňovacích obdobích podle § 34 ZDP.

Příklad

Příklad 3.

Fyzická osoba zahájila v roce 2019 živnostenské podnikání. Vzhledem k nezbytnému vybavení provozovny nářadím a přístroji k podnikání, vykáže poplatník za rok 2019 daňovou ztrátu dle § 7 ZDP ve výši 72 000 Kč. Poplatník má dále příjem z prodeje chaty v roce 2019, u kterého nebyla dodržena podmínka pro osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, takže tento příjem musí poplatník zdanit dle § 10 ZDP. V daňovém přiznání za rok 2019 uvede následující skutečnosti:

  • daňová ztráta z podnikání (§ 7 ZDP)…..72 000 Kč,

  • dílčí základ daně z ostatních příjmů (§ 10 ZDP) …..168 000 Kč.

Poplatník hodlá ztrátu z podnikání uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích dle § 34 ZDP, aby mohl uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 základní slevu na dani na poplatníka v plné výši.

Postup poplatníka je chybný. Poplatník daně z příjmů musí uplatnit v daňovém přiznání za rok 2019 odečet daňové ztráty z podnikání v plné výši 72 000 Kč. Z ustanovení § 5 odst. 3 ZDP totiž vyplývá, že o daňovou ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně dle § 7 až § 10 a pouze daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve