dnes je 1.11.2024

Input:

Daňové přiznání fyzických osob za zdaňovací období roku 2022

24.1.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 18 minut

2023.2.1
Daňové přiznání fyzických osob za zdaňovací období roku 2022

Ing. Stanislav Suchan, MBA

Rok 2022 je definitivně za námi, a tak je třeba se vypořádat se svými daňovými povinnostmi. Předešlý rok je rokem plných změn. Došlo ke změnám v rámci nízkoemisních vozidel, bezúplatných plnění, průměrné a minimální mzdy, vyšel nový tiskopis pro oznámení o podmíněném osvobození, došlo k prodloužení mimořádných odpisů a také k významným změnám ve vztahu k Ukrajině.

Úvod

Vždy je třeba řešit otázku, zda nám vznikla povinnost podat daňové přiznání za rok 2022. Ne každý příjem, který je inkasován, je zároveň příjmem zdanitelným. Může se totiž jednat o příjem, který je mimo předmět daně, nebo se jedná o příjem, který je od daně osvobozen. Dále existuje celá řada příjmů, které jsou daněné srážkovou daní, což je konečná daňová povinnost. Takové příjmy se do daňového přiznání ani neuvádějí. To neplatí pro příjmy z dohod zdaňované srážkovou daní, které se do daňového přiznání uvést mohou.

V případě, že jsme zaměstnaní, tak se daňová povinnost většinou přenáší na zaměstnavatele v rámci tzv. ročního zúčtování záloh/daní.

Daň u fyzických osob vychází ze základu daně, který vznikne součtem pěti dílčích základů daně. Jedná se o příjmy ze závislé činnosti (ze zaměstnání), příjmy ze samostatné činnosti (z podnikání), příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy. Před výpočtem daně se může základ daně ponížit o odčitatelné položky (ztráta) nebo nezdanitelné části základu daně (dary, úroky z hypotéky apod.). Daň činí 15 % (v některých případech se aplikuje i progresivní sazba ve výši 23 %). Od daně můžeme odečíst slevy a daňová zvýhodnění na děti. Následně se zúčtují zaplacené zálohy (pokud byly průběžně placeny). Výsledkem je poté doplatek či přeplatek na dani.

Kdo má povinnost podat daňové přiznání?

Povinnost podávat daňové přiznání je uvedena v § 38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"). Daňové přiznání nemusí podávat poplatník, který vstoupil do paušálního režimu a splnil podmínky uvedené v § 7a ZDP, tj. jeho daň se rovná paušální dani.

Daňové přiznání nemusí podávat osoba, která má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny, jsou zdaněny srážkovou daní (dohody o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně, dohoda o pracovní činnosti do 3 500 Kč měsíčně, v případě, že není podepsané prohlášení k dani). Limit u dohody o pracovní činnosti pro rok 2023 je nově 4 000 Kč.

Příklad 1.

Student vysoké školy měl ke studiu brigádu na dohodu o provedení práce. Za měsíc duben 2022 měl hrubou mzdu 8 000 Kč, za květen 9 900 Kč. V květnu ještě dostal odměnu za nadstandardní výkon v práci ve výši 1 000 Kč. Student nepodepsal prohlášení k dani.

Řešení:

V případě, že se nepodepíše prohlášení k dani a limit u dohody o provedení práce nepřekročí 10 000 Kč, aplikuje se srážková daň. Základ daně pro srážkovou daň se zaokrouhluje na celé koruny dolů, to samé platí pro samotnou srážkovou daň. V dubnu byla sražena srážková daň ve výši 1 200 Kč (8 000*0,15). Z dané částky se neodvádí pojistné, jelikož částka nepřesáhne 10 000 Kč. V květnu činí základ daně 10 900 Kč (9 900 + 1 000). Z dané částky se odvede zálohová daň ve výši 1 635 Kč (10 900*0,15) i pojistné. Nelze aplikovat srážkovou daň, jelikož se jedná o částku nad 10 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že u plátce daně (u zaměstnavatele) neučinil prohlášení, nemůže požádat o zpracování ročního zúčtování záloh/daně, viz § 38ch odst. 1 ZDP. Student má povinnost podat daňové přiznání dle § 38g odst. 2 ZDP. V daňovém přiznání zahrne i příjem zdaněný srážkovou daní, jelikož je to pro poplatníka výhodné. Pokud se tak rozhodne, musí zahrnout všechny příjmy ze závislé činnosti, které podléhají srážkové dani. V rámci daňového přiznání si uplatní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč a slevu na studenta ve výši 4 020 Kč. Je třeba upozornit, že sleva na poplatníka se nekrátí dle počtu odpracovaných měsíců!

Celkový základ daně = 8 000 + 10 900 = 18 900 Kč, daň 2 835 Kč (18 900*0,15). Od daně se odečtou slevy, tudíž daň po slevách je 0 Kč. Zaplacené zálohy/sražená daň v průběhu roku činí 2 835 Kč (1 200 + 1 635). Tato částka bude vrácena – vznikl přeplatek.

Níže v tabulce si uvedeme příklady, kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání.

Titul Popis
Roční limit Daňové přiznání podává každý, jehož roční příjmy přesáhly za daný rok 15 000 Kč. Do dané částky se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy, které jsou od daně osvobozeny a příjmy, které jsou zdaňovány srážkovou daní. To samozřejmě neplatí pro ty poplatníky, u kterých je možnost provést roční zúčtování záloh/daně.
Daňová ztráta V případě vykázání daňové ztráty je třeba podat daňové přiznání bez ohledu na výši příjmů. Daňová ztráta může vzniknout u příjmů ze samostatné činnosti nebo u příjmů z nájmu.
Více zaměstnavatelů Daňové přiznání má povinnost podat fyzická osoba, která neměla pouze jednoho zaměstnavatele nebo je neměla postupně za sebou, a dále nebylo učiněno prohlášení. Pokud tedy v jednom kalendářním měsíci měla fyzická osoba dvě a více zaměstnání, je třeba podat daňové přiznání. To ovšem neplatí v případě, kdy v jednom měsíci vedle zaměstnání máme brigádu na dohodu, kde se aplikuje srážková daň.
Zaměstnání + další příjmy Pokud je fyzická osoba zaměstnaná a vedle těchto příjmů má další příjmy nad 6 000 Kč, vzniká povinnost podat daňové přiznání. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy, které jsou od daně osvobozeny, zdaňovány srážkovou daní nebo nejsou předmětem daně.
Daňový nerezident Daňový nerezident má povinnost podat daňové přiznání, pokud chce uplatnit jinou slevu, než základní slevu na poplatníka či slevu na studenta. Nárok na jiné slevy vzniká, pokud jsou příjmy ze zdrojů z tuzemska vyšší než 90 % celosvětových příjmů, viz § 35ba odst. 2 ZDP, § 35c odst. 5 ZDP.
Předčasné skončení pojistného Povinnost podat daňové přiznání vzniká v případě, kdy dochází k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, kdy byly porušeny podmínky smlouvy. Obecně lze říci, že plnění ze soukromého životního pojištění patří do příjmů z kapitálového majetku, viz § 8 odst. 1 písm. f) ZDP. V případě, že si poplatník danou položku uplatňoval jako nezdanitelnou část základu daně, je třeba dodanit dané odpočty v § 10 ZDP. V případě, že na dané příspěvky přispíval zaměstnavatel, dodaní se odpočty v rámci § 6 ZDP, viz § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP, § 38g odst. 5 ZDP. Dodanění se provede za uplynulých 10 let.

Jaké jsou lhůty podání daňového přiznání?

Daňové přiznání k dani z příjmů se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Pokud má subjekt zdaňovací období kalendářní rok (dle § 16b ZDP je zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob vždy kalendářní rok) a nemá povinnost auditu (audit se týká pouze účetních jednotek) a nevyužije služeb daňového poradce či advokáta (dále jen "poradce"), má dle daňového řádu povinnost podat daňové přiznání do 1. dubna 2023 (jedná se o sobotu, a tak se termín posouvá na první nejbližší pracovní den, tj. 3. dubna 2023). I kdyby bylo daňové přiznání podáno prostřednictvím poradce před 1. dubnem 2023, lhůta je totožná. Posledním dnem podání daňového přiznání je zároveň i dnem splatnosti daně.

Pokud se daňový subjekt rozhodne podat daňové přiznání později, a to elektronicky, pak lhůta pro podání daňového přiznání je čtyřměsíční a končí 1. května 2023 (1. května je svátek, a tak se lhůta posouvá na nejbližší pracovní den, tj. 2. května 2023).

V případě, že je daňové přiznání zpracováno poradcem a je podáno po 1. dubnu 2023, lhůta se prodlužuje na 6 měsíců a bude končit 1. července 2023 (jedná se o sobotu, a tak se termín posouvá na první nejbližší pracovní den, tj. 3. července 2023).

Níže jsou shrnuty lhůty podání (abstrahujeme od svátků a víkendů).

Lhůty Den podání daňového přiznání Způsob podání Lhůta pro podání daňového přiznání
bez poradce 12. března papírově 1. dubna
elektronicky 1. dubna
10. dubna papírově 1. dubna
elektronicky 1. května
s poradcem 12. března elektronicky 1. dubna
10. dubna 1. července
8. června 1. července

Jedná se o novelu daňového řádu, která nabyla účinnosti dne 1. ledna 2021 a byla provedena zákonem č. 283/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Nově je zcela vypuštěna část ustanovení, která se týkala toho, kdy je třeba uplatnit u správce daně související plnou moc. Nově již není podstatné, kdy je plná moc u správce daně uplatněna. Plnou moc lze již podat v prodloužené šestiměsíční lhůtě společně s daňovým přiznáním.

Dopady novinek na daňové přiznání roku 2022

V rámci podávání daňového přiznání za rok 2022 je třeba vzít v potaz následující změny.

Titul Popis
Sleva na poplatníka Základní sleva na poplatníka pro rok 2022 činí 30 840 Kč, viz § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP.
Jednorázové odškodnění Osvobozuje se příjem z jednorázového odškodnění v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice, viz § 4 odst. 1 písm. b) bod 6 ZDP.
Sleva na zastavenou exekuci Vzniká nová možnost uplatnění slevy na zastavenou exekuci, viz § 35 odst. 4 ZDP. Daň se snižuje o slevu na zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka převyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň 3 let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávky vymožena ani z části.
Výnosy z dluhopisů Dle přechodných ustanovení se dané osvobození použije na dluhopisy emitované s datem emise ode dne 1. 10. 2021. Jedná se o osvobození příjmů u fyzických osob plynoucích z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjmu plynoucího z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty, viz § 4 odst. 1 písm. zl) ZDP.
Nízkoemisní vozidla Dobíjecí stanice elektroautomobilů a plug-in hybridních vozidel byly přesunuty do druhé odpisové skupiny. Dále se snížil nepeněžní příjem v případě využití nízkoemisních vozidel i pro soukromé účely z 1 % na 0,5 % vstupní ceny. Novela nabyla účinnosti 1. července 2022, lze ji ovšem aplikovat zpětně pro celý rok.
Humanitární dávka Humanitární dávka pro každého uprchlíka z Ukrajiny po dobu prvních pěti měsíců je od daně z příjmů osvobozena, viz § 4 odst. 1 písm. i) ZDP.
Solidární domácnost Fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování uprchlíků z Ukrajiny, náleží příspěvek na solidární domácnost, který je od daně z příjmů osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. i) ZDP.
Dary Fyzické osoby si mohou v roce 2022 uplatnit dar jako nezdanitelnou část základu daně až do výše 30 % základu daně. Týká se to i darů poskytnutých Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo tamních neziskových organizací.
Mimořádné odpisy Mimořádné odpisy lze uplatnit i pro nový majetek zařazený do první či druhé odpisové skupiny, který byl pořízen do 31. 12. 2023.
Jednorázový příspěvek na dítě Jednorázový příspěvek na dítě vyplácený Úřadem práce České republiky ve výši 5 000 Kč je příjmem od daně osvobozeným, viz § 4 odst. 1 písm. i) ZDP. Tento příspěvek se nezapočítává do limitu 68 000 Kč pro posouzení slevy na manžela/manželku.

Souvislý příklad

Pan Široký je svobodný. Žije sám v bytě, který je financován hypotečním úvěrem. Celkové zaplacené úroky za celý rok 2022 činí 13 500 Kč. Dále v roce 2022 daroval 2 500 Kč ukrajinskému velvyslanectví. Domluvil se s českou právnickou osobou o uzavření darovací smlouvy, kdy pan Široký daruje 15 000 Kč (peněžitý dar) na nákup zdravotnického materiálu pro Ukrajinu. Právnická osoba poté za tyto peníze nakoupí zdravotnický materiál a zašle ho na Ukrajinu. V roce 2022 pan Široký ubytoval jednoho uprchlíka. Dostal tedy od státu

Nahrávám...
Nahrávám...