Jakými informacemi disponuje finanční úřad?

2021.19.2

Jakými informacemi disponuje finanční úřad?

Mgr. Filip Wágner

 NahoruJaké jsou zdroje informací, kde správce daně čerpá?

Získávání a poskytování informací správci daně je procesně upraveno v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád" nebo "DŘ"), který stanovuje práva a povinnosti jak pro správce daně, tak pro daňový subjekt. Při zahajování kontrolních postupů (což je daňová kontrola nebo postup k odstranění pochybností) je již často správce daně vybaven řadou informací a důkazních prostředků, které si získává i bez součinnosti a vědomí daňového subjektu. Takové sbírání informací a důkazních prostředků přitom může probíhat ještě před formálním zahájením kontrolních postupů a správce daně může dané informace a důkazní prostředky sbírat od jiných subjektů, než je daňový subjekt. Často jsou získané informace využity i pro registraci daňového subjektu z moci úřední v případě, kdy se daňový subjekt nezaregistruje k dani dobrovolně.

Správce daně přitom v současné době sbírá informace a důkazní prostředky z různých informačních zdrojů, které jsou v souvislosti s elektronizací řady oblastí správci daně lépe přístupné. Navíc se v posledních letech zvýšilo množství dat, které se správci daně dozvídá z daňových tvrzení, kde daňové subjekty dané informace povinně uvádějí a také se rozšiřuje mezinárodní spolupráce v oblasti daní mezi finančními úřady z různých států. V praxi tedy správce daně před zahájením kontrolních postupů může mít již řadu informací a důkazních prostředků sesbíraných ve správním spise, aniž by o tom daňový subjekt věděl.

V praxi se jedná například o tyto zdroje, odkud správce daně jednotlivé informace čerpá:

• Sbírka listin obchodního rejstříku a informace uvedené v obchodním rejstříku

• Zahraniční obchodní rejstříky

• Registr ekonomických subjektů

• Živnostenský rejstřík

• Webové stránky daňového subjektu

• Výroční zprávy

• Informace získané od finančních institucí

• Informace získané od České správy sociálního zabezpečení či od zdravotních pojišťoven

• Informace opatřené formou výzvy zaslané třetí osobě

• Katastr nemovitých věcí

• Insolvenční rejstřík

• Registr exekucí

• Registr skutečných majitelů

• Rejstřík agentur práce

• Registr plátců DPH

• Informace získané finanční správou při jiné daňové kontrole

• Podněty zaslané finančnímu úřadu třetími subjekty

• Informace poskytované celní správou

• Informace od Evropské komise ze systému VIES pro účely daně z přidané hodnoty

• Mezinárodní spolupráce v oblasti daní (výměna informací na dožádání, poskytování informací z vlastního podnětu neboli spontánní výměna informací a automatická pravidelná výměna informací)

• Znalecké posudky

• Statistické údaje Českého statistického úřadu

• Informace z mýtných bran

• Informace z různých daňových tvrzení (například kontrolní hlášení) či z příloh k daňovému tvrzení

• Informace o poskytnutých dotacích z veřejné databáze

Příslušné informace a důkazní prostředky přitom správce daně získává při tzv. vyhledávací činnosti. Správce daně tedy provádí vyhledávací činnost, jejíž zákonné vymezení je obsaženo v § 78 DŘ, daňového řádu. V rámci vyhledávací činnosti správce daně podle zákonné úpravy v daňovém řádu vyhledává důkazní prostředky a daňové subjekty a zjišťuje plnění jejich povinností při správě daní před zahájením řízení i v jeho průběhu, přičemž tuto vyhledávací činnost provádí správce daně i bez součinnosti s daňovým subjektem a často aniž by o takových aktivitách daňový subjekt věděl. V rámci vyhledávací činnosti správce daně ověřuje úplnost evidence či registrace daňových subjektů, zjišťuje údaje týkající se příjmů, majetkových poměrů a dalších skutečností rozhodných pro správné zjištění, stanovení a placení daně, shromažďuje a zpracovává informace a využívá informační systémy, opatřuje nezbytná vysvětlení a provádí místní šetření.

V rámci vyhledávací činnosti opatřuje správce daně nezbytná vysvětlení k prověření skutečností rozhodných pro naplnění cíle správy daní, pokud tyto skutečnosti nelze prověřit jiným úředním postupem. Přitom platí, že každý je povinen podat správci daně vysvětlení. Odepřít podání vysvětlení může ten, kdo by tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám mu blízkým, dále kdo by porušil povinnosti spojené s utajováním informací podle zvláštního právního předpisu , nebo má zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

V dokumentu publikovaném Finanční správu ČR "Informace o činnosti Finanční správy ČR za rok 2020" je pak k vyhledávací činnosti mimo jiné uvedeno, že "výstupy z vyhledávací činnosti jsou dále zpracovávány a vyhodnocovány za použití moderních technologií a metod a jsou podkladem pro cíleně zaměřenou kontrolní činnost u konkrétních daňových subjektů, skupin daňových subjektů, oblastí ekonomických činností či v rámci konkrétních druhů daní. Tyto relevantní informace jsou hlavním pilířem pro volbu optimálního nástroje řešení rizikové situace, zajištění relevantní nápravy v plnění povinností ze strany daňových subjektů a v konečném důsledku vedou k naplňování hlavního poslání správy daní. Vyhledávací činnost probíhá ve všech oblastech správy daní a stále častěji se na ní významně podílí automatizované a analytické procesy. Tento trend je například patrný v rámci DPH v systému Kontrolních hlášení či při komunikaci s bankovními institucemi."

V rámci vyhledávací činnosti správce daně často provádí místní šetření, kde vyhledává důkazní prostředky a provádí ohledání u daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní, jakož i na místě, kde je to vzhledem k účelu místního šetření nejvhodnější. Úřední osoba má například v době provozu právo na vstup na pozemky, do každé provozní budovy, místnosti a místa, včetně dopravních prostředků a přepravních obalů, k účetním záznamům nebo jiným informacím, a to i na technických nosičích dat. Stejné právo má úřední osoba u obydlí, které daňový subjekt užívá současně pro podnikání, pokud je to nezbytné a pokud nelze rozhodné skutečnosti zjistit jiným způsobem. Správce daně si může od osoby, u níž je místní šetření prováděno, vyžádat nebo odebrat pro účely bližšího posouzení nebo expertizy vzorky věcí.

 NahoruKdo je povinen poskytovat informace správci daně?

Daňový řad také v § 57 vymezuje, kdo je povinen poskytovat informace správci daně a v jakém rozsahu či s jakým omezením. Poměrně široce je vymezena skupina osob, které mají povinnost poskytnout údaje na základě vyžádání správce daně. Takovou povinnost mají orgány veřejné moci a osoby, které vedou evidenci osob nebo věcí, poskytují plnění, které je předmětem daně, provádějí řízení v případech, jejichž předmět podléhá daňové povinnosti, nebo zpracovávají jiné údaje nezbytné pro správu daní. Dále se jedná o zdravotní pojišťovny, které jsou povinny na vyžádání správce daně poskytnout údaje, které jsou na základě zákona oprávněny shromažďovat. Banky, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu jsou povinni na vyžádání správce daně poskytnout údaje o číslech účtů a jiných jedinečných identifikátorech, majitelích účtů a zmocněncích, kteří jsou oprávněni nakládat s peněžními prostředky na účtech, stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu, a údaje o osobách, které peněžní prostředky na účet vložily, a o příjemcích plateb, úvěrech, úschovách a pronájmech bezpečnostních schránek. Provozovatelé poštovních služeb jsou povinni na vyžádání správce daně poskytnout údaje o poštovních zásilkách, poštovních poukazech a pronajatých…