Změny v daňovém řádu od 1. 1. 2026

2025.25.5

Změny v daňovém řádu od 1. 1. 2026

Mgr. Ing. Pavel Matějka

 NahoruÚvod

Podle důvodové zprávy k zákonu č. 218/2025 Sb. změna daňového řádu obsažená v části osmdesáté třetí uvedeného zákona zohledňuje judikaturu a řadu podnětů z praxe, bezprostředně souvisí s reformou Celní správy České republiky, a v neposlední řadě je reakcí na vývoj v souvisejících právních oblastech.

 NahoruZměny v daňovém řádu podle jednotlivých oblastí

 NahoruTerminologické úpravy v oblasti ochrany a poskytování informací (§ 56 DŘ)

K několika změnám došlo v § 56 daňového řádu, který upravuje informační povinnost správce daně. Obecně lze uvést, že změny byly provedeny v oblasti určení elektronické adresy správce daně, určení datové struktury formulářového podání, a dále v oblasti zajištění dostupnosti informací, které byly správcem daně zveřejněny již v minulosti.

Jde-li o povinnost určit a zveřejnit elektronickou adresu své podatelny, tuto povinnost má správce daně již podle stávající právní úpravy. Elektronickou adresou podatelny je podle § 2 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů, adresa elektronické pošty. Jde tedy o e-mailovou adresu podatelny správce daně. S ohledem na skutečnost, že podání činěné prostřednictvím veřejné e-mailové sítě nemusí být zcela bezpečné a ani spolehlivé, má správce daně možnost určit a zveřejnit jinou adresu své podatelny, a dále také možnost určit, jaká konkrétní podání lze prostřednictvím takové adresy učinit. Zásadní je však v tomto směru vždy kybernetická bezpečnost.

Pokud bude osobou, která učiní určité podání, zvolena pro toto podání nesprávná elektronická adresa, půjde o podání, které bude trpět vadou uvedenou v § 74 odst. 1 písm. c) DŘ, konkrétně vadou spočívající v tom, že podání nebylo učiněno stanoveným způsobem. Tím ovšem není dotčena speciální právní úprava, kterou je např. § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH" nebo "ZDPH"), upravující elektronickou formu podání.

Jde-li o určení a zveřejnění formy technického nosiče datových zpráv a formátu a datové struktury podání, které je správce daně způsobilý přijmout, tyto pravomoci má správce daně již podle stávající právní úpravy také. Změnou související s přepracováním právní úpravy formulářových podání v § 72 DŘ, bude však nově pravomoc správce daně určit a zveřejnit datovou strukturu formulářového podání odpovídající stanovenému formátu a stanovené obsahové struktuře tohoto podání. Formát a datovou strukturu podání, které je správce daně způsobilý přijmout, a datovou strukturu formulářového podání odpovídající stanovenému formátu a stanovené obsahové struktuře tohoto podání postačí podle nově doplněné věty v odstavci 2 § 56 daňového řádu zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Daňový řád nedefinuje, co se rozumí datovou strukturou, neboť je vycházeno z obecně známé skutečnosti, že tento pojem je používán pro označení struktury elektronických podání.

Dále je nutno zmínit také povinnost správce daně nově zakotvenou v doplněném odstavci 4 v § 56 daňového řádu. Podle tohoto ustanovení bude správce daně povinen zajistit dostupnost dříve zveřejněné informace podle § 56 odst. 1 písm. b) a c) tohoto zákona, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně po dobu 10 let od zveřejnění takové informace. K této změně bylo přistoupeno z důvodu, že informace ohledně podmínek, za kterých lze učinit podání elektronicky, jež byly zveřejněny správcem daně v minulosti, nejsou vždy bez obtíží pro osoby zúčastněné na správě daní dohledatelné. Současné znění daňového řádu totiž správci daně neukládá povinnost, aby informace ohledně elektronických podání, které již nejsou aktuální a byly nahrazeny informacemi novými, udržoval nadále jako informace veřejně přístupné. K tomu je třeba dodat, že samozřejmě není nutné zajistit dostupnost všech takových historických informací, jestliže některé z těchto informací již nemají vypovídací hodnotu a byly by proto matoucí. Doba dostupnosti zmíněných historických informací se podle uvedeného ustanovení daňového řádu omezuje na 10 let, přičemž je zcela na rozhodnutí daného správce daně, zda přístup k těmto informacím umožní uvedeným způsobem i po uplynutí této doby.

 NahoruFormulářová podání (§ 72 daňového řádu)

Stávající znění § 72 daňového řádu, které bylo přijato zákonem č. 283/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a to s účinností od 1. 1. 2021, bylo reakcí na nález pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/17 ze dne 12. 11. 2019, kterým Ústavní soud zrušil původní § 72 odst. 1 DŘ k 1. 12. 2020, neboť dospěl k závěru, že nesplňuje podmínky stanovené ústavním pořádkem pro uložení povinnosti daňovému subjektu sdělovat správci daně údaje, které jsou nezbytné pro správu daní. Ve zmíněném nálezu Ústavní soud uvedl, že okruh údajů vyžadovaných od daňového subjektu prostřednictvím formulářových podání musí být vymezen zákonem a až konkrétní údaje mohou být uvedeny v podzákonném právním předpisu.

Problematice formulářových podání se posléze věnoval také Nejvyšší správní soud, a to např. v rozsudku č. j. 2 Afs 395/2020 – 55 ze dne 31. ledna 2023. Nejvyšší správní soud ve zmíněném rozsudku dospěl k závěru, že podrobnosti o údajích požadovaných správcem daně po osobě zúčastněné na správě daní prostřednictvím formulářového podání nemohou vyplývat jen ze samotné struktury tohoto formulářového podání, která byla zveřejněna správcem daně, ale musí být obsaženy ve vyhlášce Ministerstva financí. Jde-li o pouhou technickou strukturu formulářového podání, zde Nejvyšší správní soud shledal, že tato struktura ve vyhlášce Ministerstva financí upravena být nemusí. Pro požadavky kladené na určení struktury formulářových podání při správě daní je tak vyžadován celkem vysoký standard. Je tomu tak nepochybně proto, že následek, který je u osob zúčastněných na správě daní spojen s nedodržením formy nebo struktury těchto podání, je významný, neboť jde o neúčinnost takového podání. Pro srovnání je nutno dodat, že mimo oblast správy daní tak vysoký standard kladený na určení struktury formulářových podání není. Zmínit lze například zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který v § 4 odst. 3 větě druhé stanoví, že formát, strukturu a obsah formuláře stanoví orgán veřejné moci zveřejněním. V daném případě jde o elektronické formuláře, které po prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace zajistí automatizované doplnění údajů nezbytných pro poskytnutí digitální služby vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou orgánu veřejné moci zpřístupněné pro výkon agendy, nebo využívaných orgánem veřejné moci na základě souhlasu uživatele služby.

Nové znění § 72 odst. 2 DŘ tak upřesní obsahovou strukturu a formu formulářového podání tak, že ve formulářovém podání je nutné dodržet stanovenou obsahovou strukturu a lze jej podat pouze v listinné podobě na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, nebo na obdobném tištěném výstupu, nebo elektronicky s využitím dálkového přístupu ve stanoveném formátu a požadované datové struktuře. Jde tedy o tři možné způsoby, jimiž bude možné formulářové podání učinit.

Samotnou strukturu formulářového podání lze vnímat nejen jako strukturu obsahovou, ale také jako strukturu datovou. Obsahová struktura představuje náležitosti formulářového podání, bez ohledu na skutečnost, zda jde o podání v listinné nebo elektronické podobě. Struktura datová představuje technické požadavky na formulářové podání a nestanoví ji právní předpisy, ale konkrétní orgán veřejné moci, a to v závislosti na jeho technologickém vybavení a jím používané informační systémy. Datová struktura formulářového podání je tak jen nastavením technických parametrů podání, které jsou nezbytné k tomu, aby dané formulářové podání učiněné v elektronické podobě bylo pro správce daně čitelné a následně zpracovatelné. Obecně tedy datová struktura představuje především způsob uchování dat v elektronické podobě tak, aby šlo s těmito daty dále nakládat a aby tato data bylo možné podle potřeby efektivně zpracovávat.

Další změny v § 72 daňového řádu spočívají v kompletním přepracování jeho odstavců 4 a 5. Podle § 72 odst. 4 daňového řádu Ministerstvo financí stanoví vyhláškou pro jednotlivé druhy daní obsahovou strukturu formulářového podání. Základní náležitosti obsahové struktury se budou řídit obecným ustanovením upravujícím podání při správě daní.

Pro jednotlivé druhy daní bude moci Ministerstvo financí na základě zákonného zmocnění v § 72 odst. 5 daňového řádu stanovit vyhláškou formát elektronického formulářového podání. Stejně je tomu i podle stávajícího znění § 72 odst. 5 písm. d) daňového řádu. Obecně lze uvést, že formát určuje, v jaké podobě jsou data uspořádána v určitém souboru, tj. zda jde o dokument, obrázek,…